Naposledy vložené
Úniková místnost Vlaková loupež
Booking

Rezervujte si pobyt. Podpoříte zpěvník a sami dostanete $ 15.

Nejčastěji prohlížené
Opomíjené

Žabí král (Klus Tomáš)

Je tma, v níž ptáci bez peří klovají zobáky mršiny koní a těla vojáků, padlých v boji o zbytek světla. Je tma, v níž stěží uvěřit, že květina, kvete-li, voní a lvice ve znaku, dávno je po ní, bouře ji smetla. Kdo nedrží krok, ať padne, tma je trest pro ty, co nechali za dne své oči slepnout. Kdo nedrží krok, ať padne, tma je trest pro ty, co nechali za dne své oči slepnout. Je tma a kolem nic není, snad jenom v místech, kde dřív byla víra, cosi jiskří a síly sbírá, když spolkne to žába. Žába, co ve tmě zuby cení, v místech, kde pramení voda čirá, nechá tě hodiny žízní zmírat a prstíčkem hrabat. Kdo prosí ji o milost, toho má v moci jak lacinou děvku zlomenou v bocích. Kdo prosí ji o milost, toho má v moci jak lacinou děvku, zlomenou v bocích. Pak, až slunce zčernalé, opře se poprvé naplno do skal, se zatřpytí naděje v troskách a navěky zhasne ve tmě. Slizké jak hlava krále jsou praktiky žabího vojska, zas budem ropuchy na tváře bozkat, řka jednohlasně: Veď mě! Přijímám prohru, stavím se k ní čelem, buď jak buď, jsem uvězněn v cele -kvákám. Se smolnou pochodní a ksichtem z gumy, dělám to, co nejlépe umím -kvákám. Přijímám prohru, stavím se k ní čelem, buď jak buď, jsem uvězněn v cele -kvákám. Se smolnou pochodní a ksichtem z gumy, dělám to, co nejlépe umím -kvákám.