Tak pojď hledat břeh (Kryštof)

Ty letíš, já utíkám, chcem spolu, jsme každý sám, kdo nás ochrání před námi. Naše víc je zítra nic, už jsme jak bílá těla svíc, co roztály, a už nepálí. Místo kroku vždycky přijde rovnou skok, chceme refrény, my chcem písně beze slok. Všude kolem moře, tak pojď hledat břeh než pustíme se a než nám dojde dech, s jedinou vteřinou se prolne století když ji nechytnem tak navždy odletí. Než naději nám vezme spěch pomlčky změní na příběh než spánkům sny zpochybní. Než se zlámou páky vah pod tíhou prázdna na miskách než všechny dny znehybní. Místo skoku můžem zkusit drobný krok, a mezi refrény zas vrátit i pár slok. Všude kolem moře, tak pojď hledat břeh než pustíme se a než nám dojde dech, s jedinou vteřinou se prolne století když ji nechytnem tak navždy odletí. Odletí... odletí... odletí... Odletí... odletí... odletí... Všude kolem moře, tak pojď hledat břeh než pustíme se a než nám dojde dech, s jedinou vteřinou se prolne století když ji nechytnem tak navždy odletí.