Poutník (Poupata)

Emi C D Hmi 1. Šel pouští starý poutník, měl jeskyň slov - svůj dům, Ami Emi D a jak kráčel, slůvka sbíral a pravdou utřel stůl, Emi C D Hmi byl všude, ale žádný neznal jeho tvář, Ami Emi D a každý, kdo o něm mluvil, vypadal jak lhář. Ami Emi R: Pravda a lež, on znal ten rozdíl snad jako jediný, Ami Emi když v podvečer svůj příběh vyprávěl G o suchém chlebu šťastných lidí, D H7 o prázdném džbánu, co se stydí Emi Ami D Emi za ty, jimž víno donášel až k ústům. 2. I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím, a všem okolo prý dával a smál se u dveří, snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic, a všechny za nos vodí, když ukazuje líc. R: Emi C D Hmi 3. Vítr dávno v poušti zavál řetěz stop, co on vryl, Ami Emi D H7 Emi šedou tvář stín zakrýval a k suchému chlebu víno pil ...