Město z peřin (Mišík Vladimír)

Desítky stovky domů v nich se topí sny na mostě po ránu déšť smývá poslední blesk temný noci stíny promítá ten kdo ho spatří už nikam nespěchá tvář klesá níž v tichu nedělním jsem sám jen se rozední – mizím desítky stovky domů rozjásaný dav pár těžkejch bot řev počmáraných hlav do noci spolu jdou těla s duší cizí jsou domy plný slunce domy televizí to je to město o kterým nic nevím město plný kouře město z peřin desítky stovky domů v nich se topí sny ulicí slepou stoupám stoupám k polední v prasklinách zdí tep města počítám do vody z mostu – svůj život promítám