Smrky (Radůza)

Pod smrky země rozrytá ryjem znovu ji prosím, ať už mě skryje ještě jsem živá srdce i náruč přijď na to co, a pak se to nauč Jinak se bude ta stejná lekce dokola vracet, sejme tě lehce ten komu chceš utéct, tvou barvu zvětří srazí tě na zem rozrytou vepři Девочка моя, как тебе сказать (Děvče moje, jak ti mám říct) что я влубилься, много лет тому назад (že už je to hodně dlouho, co jsem se zamiloval) Но сейчас я вижу, что не могу тебя спасти (ale teď vidím, že tě nemůžu zachránit) ухожу, прощай...прости (odcházím, sbohem, odpusť…) Z rukou, z úst, z očí vyrůstá kapraď po prvním druhej, třetí, čtvrtej, pátej, sakra a moje touha žene mě znovu namísto skutkům, uvěřit slovům Девочка моя, как тебе сказать… Pod smrky země rozrytá kanci znovu se zvedám, chystám se k tanci ještě jsem živá srdce i náruč přijď na to co, a pak mě to nauč Девочка моя, как тебе сказать…