Kocůr (Pražce)

D# F 1. Znát, chceš znát místa, kde můj svět stál, D# F jít, za mnou jít možná sám by ses bál, D# F sám víš, co říct, na co nemám se ptát, C# Cmi F jako autíčko na klíček, který se utopit má, C# Cmi F nechtěj hledat, co hluboko leží, co nosím jen já. F R: Malinkej kocourek usíná v košíku, klubíčko snů leží s ním, s malinkou holčičkou dováděl celý den, celý den byl její stín, C koukejte na toho mizeru, pod fouskem skrývá, co vidím jen já, F provázek s mašlí mu na chvíli seberu, když hravou náladu má. 2. Hrát, jen hrát, chce si se mnou jen hrát, tím víc, čím míň o něj přestávám stát, strach má, že já jenom s tebou chci snít, když mi vyprávíš o tom, co mohlo i nemohlo být, co se může stát, když mi řekneš: mám tě rád. R: Tančíme valčíček na čtyři doby a život jde okolo nás, daleko necháme falešný sliby, jen s námi se zastavil čas, náš svět je schovanej, na klíček zamčenej, nikoho nepustím dál, nikdo sem nepatří a nikomu nevěřím, i kdyby na můj cit hrál. 3. Sníh, jen sníh smí se kolem nás nést, hrou, svou hrou může hlavy nám splést, kdo ví, co říkám, mizí rychle jak dým v rámech okenních, na sklech umytých, co s tím, á ...