Cesty páně (Mňága & Žďorp)

E A F#mi H Nevyzpytatelné bývají cesty Páně tak se mi prosím nediv že si s sebou do Afriky vezu sáně a možná přibalím brusle desítky a starej kožich nevyzpytatelné bývají totiž cesty Boží Stáli jsme na ulici pod drobným deštěm v nějakém cizím městě v kapse detektivku od Shakespeara byl jsem Phil Marlow co nikdy neumírá a ty jsi smíchem rozrážela stesky minuta ticha za neodeslané esemesky Chodili jsme furt dokola kolem bloku chtěli jsme refrén a měli sotva první sloku Až se naše těla v prach a popel jednou promění dej ať ležíme spolu dole v podzemí Až se naše duše skrze vesmír jednou rozletí dej ať letíme spolu v nekonečným objetí Stmívá se a na zem padají stíny a krajina vypadá jak bojiště z plastelíny a já už dávno vím že nedočůrám nejdál ale mám to v paži, už jsem našel co jsem hledal a tak v kelímku od jogurtu sjíždíme řeku pak si na břehu na pět hodin vlezeme pod deku Slunce nám svítí, kdo by to byl v červenci řek no já teda ne Nevyzpytatelné bývají cesty Páně tak se mi prosím nediv že si s sebou do Afriky vezu sáně a možná přibalím brusle desítky a starej kožich nevyzpytatelné bývají totiž cesty Boží Až se naše těla v prach a popel jednou promění dej ať ležíme spolu dole v podzemí Až se naše duše skrze vesmír jednou rozletí dej ať letíme spolu v nekonečným objetí