Hovnivál (Mňága & Žďorp)

pod křišťálovým lustrem v mramorové hale vyčkávám jak pacient pod narkózou na operačním sále usínám bankovní úředníci studují všechny mé mínusy v hrobovém tichu mizím za za-zaprášené fíkusy bylo pondělí a mně už docházely síly bylo pondělí a já jsem myslel na neděli v květinovém patře srkám kávu zdarma z kelímku bledé tváře nesou zprávu: Už to bude! Ještě chvilinku ! je mi to jasný - hlavního manažera srazil motýl pak se mu přetrhla tkanička a ještě nedorazil a tak se trochu stydím že cítím jen vztek ale nemůžu jinak a ani nechci ! jsem jako brouk hovnivál který si svou kuličku valí vztekle dál a mezi orchidejema stála nehybně papundeklová rodina v životní velikosti jako vzor životního štěstí Žena - Skuhra, která nezávidí, jen když spí a chlápek s knírem snící o pustým ostrově a base piva oba s křečovitýma úsměvama oba ve značkových teplákách svý děti svírají v objetí jak záchranný kruh a mně už pomalu dochází vzduch ... bylo pondělí a mně už docházely síly bylo pondělí a já jsem myslel na neděli konečně zazněl gong a na displeji zablikal můj kód ale já jsem seděl bez pohnutí a zuřivě čuměl na špičky bot pak jsem vypad' ven a šel jsem domů podél jiných bank a obchodů cestou jsem ti koupil malej kaktus velkou pizzu a pistácie k tomu ! a tak se trochu stydím že cítím jen lásku ale nemůžu jinak a ani nechci ! jsem jako brouk hovnivál který si svou kuličku valí s láskou dál