Chýše z větvoví (Neckář Václav)

Tak žít za městem, tam kde houstne les sám a sám, sám a sám. Kde je klid, podél cest voní něžný vřes, vím, že tam slunce má svůj chrám. Žít místo v podkroví v chýši z větvoví a nevnímat, jak ubíhá čas, jen slýchat tichý hlas, když pampelišky květinám vypráví, les mě osloví: Chlapče, koukej, duha září, tak se brouzdej louží, ptákům ve větvích zpívej píseň o přátelství všech růží. Laně se pasou za pasekou, když je vidíš, dech se ti úží. Hlídají ukrytou ve křoví tvou chýšu z větvoví. V ní bych snil samoten celou noc a den, bláhové, mé sny bláhové. O dívce, která má v očích modrý len, ta zná mé myšlenky toulavé. Žít místo v podkroví v chýši z větvoví... Chlapče, koukej, duha září... Laně se pasou za pasekou... Jó, tak žít za městem, tam kde houstne les, sám a sám, sám a sám. Kde je klid, podél cest voní něžný vřes, vím, že tam slunce má svůj chrám. Žít místo v podkroví v chýši z větvoví a nevnímat, jak ubíhá čas, jen slýchat tichý hlas.