Láska má (Neckář Václav)

Láska má Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku, láska má, to je svatební dar lesních skřítků, láska má, to je hnízdo z teplé lidské dlaně, láska má, to je studánka, kam laně chodí pít. Láska brány otevírá a bdí i tam, kam vítr šel spát, nerezaví, neumírá a dobře ví, kam letí ten čáp. Dá ti okovů pár zlatých, takový schody do nebe zná, je to čaroděj, oči má sněhem zavátý, něžný dobroděj, ach, ta velká láska nebeská, háá. Láska má, to je světlo v temnu beznaděje, láska má, to je závrať, v níž se věčnost chvěje, láska má, to je Boží dech na lidské skráni, láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám. Tam, kde růže bílá září, klokočí, klape starej mlejn, každou slzu na tvé tváři promění v úsměv Lady Jane. Mecie, cherie, půlměsíc se nocí loudá a slavík zpívá don-diri-don, to je štěstí chrám, pravé lásky rodná hrouda, ša-la-lí volám, zastavte čas, zhaste lampión, á-há. Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku, láska má, to je svatební dar lesních skřítků, láska má, to je Boží dech na lidské skráni, láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám. Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku, láska má, to je svatební dar lesních skřítků, láska má, to je Boží dech na lidské skráni, láska má, to je chvíle, kdy se hvězdy sklání k nám. Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku, láska má, to je svatební dar lesních skřítků...