Proč se ptáš (Neckář Václav)

Vždyť už mě znáš: bloudím sám a v oblacích, snách, ty se mi zdáš, že tě mám rád, dávno víš, tak proč se mně ptáš. Já jenom vím, sám když létám, v oblacích dlím, v noci když spím už řadu dnů spoustu snů jen o tobě sním. Mám na nohou křídla, nad sebou zář, která jak křída kreslí tvou tvář. I když končí spánek, sen trvá dál, ten můj sen trvá dál. O-ó, vždyť už mě znáš: bloudím sám a v oblacích – snách – ty se mi zdáš, že tě mám rád, dávno víš, tak proč se mně ptáš. Vždyť už mě znáš: bloudím sám... Já jenom vím, sám když létám... Mám na nohou křídla, nad sebou zář... O-ó, vždyť už mě znáš: bloudím sám... Tak proč se mně ptáš.