Velkokněžna (Neckář Václav)

Jeden můj správný strýček (dej mu pámbů klid) Za moře odjel, když byl mlád Můj bože, prej byl léta od života bit Důkladně poznal, co je hlad Jen dík tomu, že uměl riziko nést Že se nedal nepřízní osudu svést Že uměl sázet a hrát karty, osud mu přál Za pár roků v přístavu zámožný stál Hudba hrála, v dálce už ztrácel se břeh Když... když tu náhle strýček až zatajil dech Zasněná tvář, tělo bohyně, ve vánku šál Loď už přístav opouští, příběh jde dál Kajuta první třídy, malý lodní bar Polibky, počítání hvězd... chachacha Stevarde, přines... přines velkokněžně... kaviár Slavíme setkání dvou cest Monte Carlo, apartmá, závodní stáj Velkokněžně růže a ty, hudbo, hraj Snad ještě týden, snad týdny dva, kdo by se ptal Ještě jeden valčík a skončí už bál Do šekové knížky na poslední list Dopis, který nikdo už nebude číst A ze dna kufříku z Browningu kratičký blesk Slunce rychle zapadá, den ztrácí lesk