Cizí světy (markéta konvičková)

Den práší stíny už tichou tmou A plete si svět s oponou Za ní každý má angažmá, hra začíná K smíchu je tvář bez líčidel Stejně jak anděl bez křídel Na povel smích, na povel pláč ti dám Kdo jsem já? Kdo jsi ty? Neslavný marionety Duši na vlásku mám Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny když padá na kolena V té chvíli máš přát si víc Už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc V půli prvního jednání Čekáš na velké uznání To nejde s každou hodinou být hrdinou Mé touhy pod polštářem se musejí řídit scénářem Na povel smích, na povel pláč Kdo jsem já? Kdo jsi ty? Neslavný marionety S duší na vlásku Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny když padá na kolena V té chvíli máš přát si víc Už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc Cizí slova, cizí věty Žijí s námi naše světy Stejně dnes, jak před sto léty Deus ex machina Já i ty jsme rekvizity Jako naše city V temných koutech síně slávy Stejná hra začíná Cizí světy, cizí věty zná Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny když padá na kolena V té chvíli máš přát si víc Už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám Nic víc Podívej hvězda vzdálená Plní nám sny když padá na kolena V té chvíli máš přát si víc Už nechci žádnou roli hrát Chci cítit co chci já O nic víc nežádám