Tak trochu jiná (markéta konvičková)

Prstoklad snů vyťukal rázně noc nádherných vášní a je to zvláštní že já nechci spát a radši se toulám tmou odnikud nikam a už si zvykám možná jsem trochu jiná ta co hlavně chce zázemí a tebe tu právem mít prostě tak trochu jiná hvězda na nebi co zářit může dál! Blízko nás jsou ústa tvá a přítel čas mě stále brání ty krásy krás co láska má se víc než snáz spodivem teď sklání až k nám! Prstoklad snů, akordy sdílné zas v tónech mě svádí a vše tak pádí a zatajím dech a tenhle boj s přírodou já nechci prohrát a tak řeknu dobrá! možná jsem trochu jiná ta co hlavně chce zázemí a tebe tu právem mít prostě tak trochu jiná hvězda na nebi co zářit může dál! Blízko nás jsou ústa tvá a přítel čas mě stále brání ty krásy krás co láska má se víc než snáz spodivem teď sklání až k nám! Ptáš se proč jen mám chuť stále čekat proč vzdát se nehodlám a vždy řeknu promiň já věřím že přijdou dny kdy se to zlomí až nám karty vyjdou tak pak se to doví ten právě můj! Blízko nás jsou ústa tvá a přítel čas mě stále brání ty krásy krás co láska má se víc než snáz spodivem teď sklání až k nám! Blízko nás jsou teď ústa tvá krásy krás ty jenom co láska má jen ty co láska má…!