Klekání (Ryvola Miki)

E E7 A E 1. Von vysokej byl akorát Allan se jmenoval, F#7 H7 a ženskejch, těch se nechtěl bát a překrásně se smál. A E H7 E měl voči modrý po nebi a úsměv křídovej, A E H7 E E7 pak zmizel, aniž slovo řek, v tom nebyl férovej. A E H7 E R: Když vostruh klekání, mě večer vyzvání, A E H7 E E7 v dáli slyším jeho volání A E H7 E v dáli slyším jeho volání 2. Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář, jsem dočista uz vomšelá, jak starej kalendář, jen voči modrý po nebi, můj bože ty mi dej, můj Allan jednou vrátí se, byl přece férovej. R: