Autobus (Sto zvířat)

Už nevím, kam jsem jel vím jen, že bylo k ránu řídil jsem autobus byl celej z porcelánu Při jízdě klečel jsem kabina byla malá bylo mi strašně zle a brzda splachovala A někdo kopal do dveří při jízdě z venku v jednom kuse je tomu těžký uvěřit v porcelánovým autobuse Není to poprvý co mám strach, že snad pojdu můj dech je barevnej jak fotky z polaroidu Není to naposled ta jízda není hezká a svět se odklápí jak přístrojová deska