Havran (Sto zvířat)

ON: Probudíš se, hlava bolí, zdá se, že jsi alkoholik žaludek se taky vzbudil, puch, jak by tu řádil mor v puse cítíš hnusnou pachuť, oční víčka drží v šachu slunce přes chuchvalce prachu, oranžovej semafor co to vedle tebe leží? cizí, ženě blízký tvor jenom šeptáš: never more. ONA: Probudíš se, nejsi doma, vedle tebe chlápek co má obličej jak bublaninu, slušnej casting na horor jeho dech je závan smrti, strašnej byt ve strašný čtvrti aspoň že tě neuškrtil, ztrácíš smysl pro humor cos to sakra včera pila? chce to model „vichr z hor“ a potom už: never more. Kráčíš k ránu krajem slastí pravda, právě ku propasti a sakra, jsi na okraji krásný kravál k tomu hrají havrani když nebe krá krá krá krájí ON: Takhle paní, ta je, teda… spodní prádlo všude hledá a pak sípe, kristapána, musím si vzít postinor. ONA: Sama sobě se teď hnusíš, řekni jenom já už musím žádnej úsměv, žádný pusy, na rty ani na bachor jednou na to vzpomeneš si jak na hodně trapnej fór jdi a hlavně: never more.