Socha (Sto zvířat)

Probudil se ráno v posteli vedle bílý sochy kamenný vzpomínal, byl trochu nervózní za oknem dvě slunce svítily Bolela ho hlava, nechápal cizí socha, jemnej bílej prach dole v parku prázdnej sokl stál večer o tom bude v novinách A přitom myslel, když šel parkem že potkal krásnou holku úplně slyšel její boty klapaly na druhou dobu Vstal a čekal, až se uklidní pořád ještě byla v posteli četla knihu, oba mlčeli mlčeli i potom kolik dní