Hospůdko známá (Mayer Jaromír)

Gmi Když po střechách večer se na město snáší D7 a okna jdou potichu spát, zas dívám se do ulic, do cizích tváří Gmi a hledám, co viděl bych rád. Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní Cmi tak podobná v desítkách měst. Gmi a v duchu zas vracím se, tak jako nyní, D7 G k nám domů tou nejhezčí z cest. G R: Hospůdko známá na návsi za můstkem, D7 kam chodil táta na trumpetu hrát, C G s harmonikou šel bych hned zazpívat si D7 Gmi písničky, které já měl tolik rád. Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou a viděl tě u dveří stát, jak spustila hudba tu písničku známou, já všechno chtěl o tobě znát. Tak přešlo pár pěkných let, z tebe je dáma a věř mi, že není to zvyk, i když jsi tak daleko a doufám, že sama, té hospůdce posílám dík. R: Teď do noci ochotně kamelot hlásí kam za ten den pokročil svět, kdo se kde narodil a co kdo přál si, i z fotbalu výsledků pět. A na rohu ulice neóny vábí: Jen pojdte dál, máte-li čas. Kdo žil v cizím městě, ví jak často rád bych se domů rozběhl zas. R: