Vzdálený útes (Učedníci)

d C B C 1. Vzdálený útes v moři sám tu stál, d C B C jen vodní příval se k němu vracel dál, d C B C znal pokoj nocí i bouře temných dnů, d C B C hněv když vlnami zmítal, on se nepohnul. F C g R: Když se rodilo moře, krásný úděl na něho zbyl, B F C B C dávat šanci slabým na něj slétnout znovu nabrat sil. 2. Zlé umí být moře, když bije do tvých ran, když tupí tvé paže, rozepjaté do všech stran. Vody se vrací a zase mění tvář, důvěru ztrácí, kdo přestal držet stráž. 3. Vzdálený útes pozoroval svět, jak dobrý přítel vždy o něco byl vpřed. Rozdával život, když v křídlech není sil, stačil jen dotek a všechno pochopil.