Vítr (Oboroh)

G C F C Říkáš, že všechno jednou skončí, prameny vyschnou, přijde noc nevědomí a zapomnění G a údolí suchých kosti D pod temnou oblohou F C G pohltí prázdná černá díra. Jen kosti vědomosti, které nic nezmohou v moři času, který neumírá. Říkáš že všechno jednou skončí co je mi světlem, je ti tmou, co je mi začátkem, je tobě koncem a údolím suchých kosti slyšíme oba, jak větry od pólu noci vanou. A smysly otupené v údivu procitnou zmateně vůni nepoznanou.