Polední vlak (Sem Tam)

1. Nechám si jej zdát možná jednou v stáří sen v kterým se smějem ty a já Ke snům patří tma jenže ta tu schází a ten pálí jak žhavej plát. 2. V dálce zůstává a pomalu se ztrácí tvůj dům co býval také mým Kdo na cestu se dá ať už se neobrátí jinak zakopne i o svůj stín. R: Tak už houká vlak někde v stráních polední vlak přijíždí jako tulák nemám stání život svůj se znovu učím žít. 3. Nemá cenu lhát jak při jarním tání naši lásku sebral kalný proud Je to kruté snad však není na vybrání po téhle řece dál je třeba plout. R: 4. Vlaky jedou dál a vozí bez přestání šťastné i ty s hlavou svěšenou Snad se podobá život cestám tratí když je tunel chvíli jedeš se mnou.