Strach (Progres 2)

Od opičích stád doléhá sem smích Čím jsou jim pouta, jež zákon jim dal? Viděl jsem je hnát dravce ze svých hnízd Být jimi přál jsem si, jak jsem tam stál Co kdybych tak já jejich kámen měl svou volnost bránil a byl něčím víc? Kopí ostří má tíží ruce mé Cítím, jak své jméno sám umím říct Zůstaň tím, čím jsi byl bláhový Čas tvůj se naplnil sám to víš Dej pryč tu zbraň a s ní strachu stín, co nás poutá k očím tvým Jednou musím dál přes ten věčný práh ty si mé pouto a skončíš i s ním Kolik sil mě stál všemocný hlas tvůj půjdu a víckrát tě už nespatřím Zůstaň tím, čím jsi byl bláhový Čas tvůj se naplnil sám to víš Dej pryč tu zbraň a s ní strachu stín, co nás poutá k očím tvým…