Rány (Argema)

[: Hm G A 1. D A 2. D :] Hm 1. Chladný ráno, pálí mráz, G A po flámu jsem, na taxík nezbylo mi zas, pěškobusem kráčím sám, když potkám smutnou vílu, kapesník jí dám. Em F#m *: Nechal ji v parku uslzenou, G A jak zvadlou růži odhozenou, nejsem princ, tvář mám neholenou, říkám: vstaň, život jde dál! Hm G R: Rány od života bolí, A D pár jsem jich slíznul i já, prohrává ten, koho skolí, láska zle pochopená. R: Rány od života bolí, ... 2. O rok starší, v tváři šrám, v tom parku dostali mne, zase jsem byl sám, jak tak ležím, procitám, tu tvář jsem někde viděl, odkud jen ji znám? *: Tentokrát jsem já na kolenou, zvedá mou hlavu zkrvavenou, jak jsem jen mohl zapomenout, říká: vstaň, život jde dál! R: Rány od života bolí, ... R: Rány od života bolí, ...