Konec Agenta W4C (Support Lesbiens)

Prosim vás ne... nám jenom nemi.. nefungují mikrofony, tak mě sem poslali, abych... ne, ne, prosim vás já... já mám ženu a děti! - Vaše chyba! - Áááááá! Na tváři hraje lehký smích, duše je ale smutná. Když slzy však máš na lících, život mi sladce chutná. To že má tvář lže a klame, pochopí dívka něžná. A srdce si krutě zláme, ta která svět jěště důkladněji nezná... Ty uměla ses jinak smát, byl to však hrozný omyl. Jeden pán řek ti: Pojď si hrát! a pak ti srdce zlomil. Od té doby slzy roníš, když usmívat se sluší. A ve smutku zmíchem zvoníš, což někdy pohřební pohodu naruší... Poslední stolek u dveří, tam kde se v koutě sedá. Když se už na nic nevěří, a nic už dělat nedá. Rezervujte pro brunetu, která už dlouho stála. Aby se tu, zády k světu, konečně zas jednou od srdce zasmála. Ten věčný rozpor mezi láskou a povinností...