Ukrytá (Argema)

C Am Dm 1. Právě svítá a mně zase schází kus noci zlé, Dm G C jen kousek spánku, obraz té, díky níž jsou dny tak mdlé, svět nás vítá, vše kolem se stává trápením, vím, slunce můj sen vyhání, po sté ptám se: co s tím? 2. Do svých dlaní chci jedinou navěky vzít, leč osud víru nevnímá, mé srdce touží ctít, pláče duše má oceán horkých slzí, Dm G proč žádnej nevidí, jak mne to mrzí? C G F R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, F Am G můj spánek zakletej nechává, dál se skrývá, vpletená láskou do mých snů, však nedostižnou zůstává. 3. Zdá se zvláštní, když slzavých nocí je víc a víc, cit vyštvat z mysli nejde tím, že chceš zapomenout, čas vrásky zanechá a lidé budou jako dřív, Dm G sám Bůh prý ví, jak dál, nic se nedá vrátit. R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ... (D dur) R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ...