Jó, to byl den (Zelenáči Mirka Hoffmanna)

G D7 Slunce hřálo vítr pálil do tváře horkej jak fén G když jsem vytáh svoji herku z garáže, jó to byl den C hned za rohem, hned za první zatáčkou G než jsem stačil trochu zmáčknout pedál C u chodníku stála hlídka s plácačkou G D7 a že prej jsem zprava přednost nedal G G7 C než jsem stačil pozdravit, tak už jsem v tom, peníze ven G D7 G v kupónu mám díru jak hrom, jó, to byl den G D7 Za městem jsem sebral první stopařku, s vlasy jak len, G v lese se mnou zastavila bez nářků, jó to byl den C a když potom za poslední dědinou G řekla moment a zmizela mi v mlází C chvíli koukám za tou láskou nevinnou G D7 když tu zjistím, že mi něco schází G G7 C krásnej novej magneťák, co jsem tu měl je pryč jak sen G D7 G od té doby jsem ji neviděl, jó to byl den Když jsem přestal proklínat tu neděli, dostal jsem chuť na šumnou Amáru v motorestu limonády neměli nalili mě pivo do poháru mřížema teď vyhlížím na ulici, pryč je můj sen zpívám na záchytný stanici, jó to byl den recit: Jó, to byl zase den