Pláně s trávou zelenou (Zelenáči Mirka Hoffmanna)

D Jen my dva, nikdo víc, G D jako rub jen, nebo líc, A jen jeden z nás má ruku krví zbrocenou. D Jeden z nás a někdo třetí ztěží, G dodnes vidím jí, jak leží D A D skrytá tam jen trávou zelenou. D G Tobě jiný holky cesty zkříží, já však sním za pevnou mříží D A D o širých pláních s trávou zelenou. D Jeden z nás a jeden nůž G rozlil v prsou temnou růž, D A v těch prsou dívčích, krytých bílou halenou. D Jeden z nás a dlouhá léta běží, G dodnes vidím jí jak leží, D A D skrytá tam jen trávou zelenou. D I když dávno vím, kdo je tím vinný, G hledím přes dvůr plný špíny A D domů k pláním s trávou zelenou. D G recit.: - Když jsi tenkrát v soudní síni vstal a ukázal na mě prstem, D A všichni ti museli vidět na očích, že jsi to ty, kdo zabil, ale... G voc.: - ty jsi předák, já jen honák býků, D A tak řek soud, že já vzal dýku A D a skropil krví trávu zelenou. D Proto sám teď ve svý cele malý G tisknu mříž a hledím v dáli, A G D domů k pláním s trávou zelenou.