Astronaut Koulien (Cole James)

Toto je záznam z černé krabičky, kterou uchoval lodní počítač Risto 238, astronaut Jamec Koulion. Chromozom Y, xylofon štěpí atom, v jednu vteřinu mu došlo, co bude tisíc let po tom, vzal skafandr a vylez ven obíhat kolem lodi, astronaut Koulien, ve vzduchoprázdnu k němu doleh Stan, vyběhnul ven s rozepnutým poklopcem, přistál na Venuši, na planetě žen, ošlehnul ho fialovej plamen. Visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno, visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno. Pustej jak povrch Měsíce, odletěl z Houstonu, nikdo ho neviděl tři tisíce let, odlet do paralelní reality, diamantový moře, a kde jsi ty? Timothy na svý planetě kyne, zkáza se blíží, všichni zahynem, přistál na Marsu, na rudý planetě, s doktorem Manhattanem zkoumá nový přístroje, má v duši prázdno, visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno. Rosolový skupenství, zapoměl všechno učení a amnézie, nekonečný rozpomínání, rudý svítání, padá na nás prach, věčný jak radost, věčný jako strach. A zapnu poplach, čeká nás krach, pohybujem se po dálnici astrálních drah, jsme kuřecí bozi, jsi kuřecí vrah, dáváme máme kuřecí křídla na pravou misku vah. Visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno, visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno, visím ve vzduchoprázdnu, mám v duši prázdno.