Jinačí znamení (Trchová Martina)

Na náměstí, kde sochy se klaní teď s hodinou ranní dva stíny se krčí. Ještě je noc, ještě chvíli tma schová jejich sny, všechna slova pro příští den. Už po hlavních třídách život se valí jak krev mladých milenců, již všechno si dali A slečna zrozená ve znamení panna se záludně usmívá, když před pátou zrána uléhá v jinačím znamení. A město se probouzí v mlžném oparu na plátně tisknou se obrysy do tvaru do tvaru Milenců, již sotva se znali, a René Magritte štětcem je halí do cárů látek z lhostejnosti. A na zápěstí své znaménko krásy ta dívka skryla, i když nechtěla asi Dívka zrozená ve znamení panna nemůže usnout před pátou zrána nemůže v jinačím znamení.