Šestnácté století (Vlak na Dobříš)

C G7 C Bože, jak to letí, v šestnáctým století byl na světě ráj. G7 C C7 Jezdili na koni, říkali si: Oni, když maj, tak si daj! G7 C Dis G7 G7/5+ Nikdo se nermoutil, nekrad a neloudil, každej byl na světě rád. C G7 C C7 Lidi si přávali, lidi si dávali na trumpety hrát. F C ?: Chtěl bych se vrátit zpět aspoň o třista let, F tenkrát to bejvalo krásný, tenkrát byl jinačí svět. F F C C Na lokte měřili, srdce si svěřili, tenkrát si lidi jen plácli C F a pak si věřili. Kdo neměl protekci v rytířský konfekci žil zasmušile. Nebyly plátěný, byly jen drátěný beze švů košile. Bylo to fakticky veskrze praktický, když bylo všechno z plechu. Jakpak je rytíři, když ve svým krunýři má chytat blechu? ?: Chtěl bych se vrátit zpět? Mladému rytíři když začne růst chmýří, dělá neplechu. K vánocům od táty dostane na šaty tři metry plechu. Dá si ho zválcovat, v brnění zpracovat, pak si v něm chladí nervy. Když se chce vymočit, tak na to musí mít klíč na konzervy. ?: Chtěl bych se vrátit zpět?