Dětství (Žamboši)

Tvář, vyrytá do hladin kaluží Je snář, bez liter bez skutků beze lží To dětství, ve mně teď nad míru neveselé Má blues, prý že už nebrečím Prý nemívám před spaním ze tmy strach Jak mu jen říct, že bojím se dál Jen stvůry zlé jsou jinačí Horší, ba i temnější...