Píseň o nose (T.O. Karabina)

C G7 1. Už jako malej kluk v životě smůlu jsem měl, C ještě jsem nechodil a už jsem velkej nos měl. F Na okně v pokoji, kde jsem žil sedával kos, G G7 C divil se jak může mít někdo tak velkej nos. R: Jó to je legrace život si z lidima hrá. Někomu malej nos jinýmu raťafák dá. Nemůže vypadat, tak jak by každej z nás chtěl. To by každej člověk malinkej nosánek měl. 2. Můj táta říkaval takovýho kluka jsem chtěl, co by byl jako von a po něm velkej nos měl. Nos jako jahodu co bys chtěl v životě víc. Aby byl červenej musíš se naučit pít. R: 3. Od čeho trempíci červený nosy majó, když se tam na čundru sodofkó nalévajó. Že je to od slunce lidé jim to nevěří. A ten kdo nevěří v sobotu doma leží. R: