Půl na půl (Corpus delicti)

Až jednou nepůjdeš spát, zkus na hvězdy z okna se dívat, to že padají nění znát, ony se nebojí jako já. Necítíš vítr a bolí tě strach, ani netušíš, kolik si můžeš vzít, nazpět časem se drápeš, klesáš po vteřinách, bez námahy chceš mít klid. R: Neříkej, že je to málo pohnout i nehybnou skálou, jsme na tom stejně, ty a já, máš pocit, že se ti stýská. Ale já nejsem pryč, můžeš se podívat zblízka, stejně mě nepřesvědčíš, jsme jako kočka a myš. To se to snad jenom zdá, že tajemství svá pod pokličkou skrývám. Mám tam jen malinká svítání, takže se nemusíš bát. R: Neříkej, že je to málo...