Doney Gal (Zich Karel)

Kdo ví proč to hříbě tak v lásce mám stádo mu zbloudilo bůh ví kam ať sníh či déšť padá tmou já a můj Doney Gal nesmíme snít stále dál cestou svou já a můj Doney Gal musíme jít. V zádech už máme snad tisíc mil stále jen spolu jdem, neznáme cíl ať sníh či déšť padá tmou já a můj Doney Gal nesmíme snít stále dál cestou svou já a můj Doney Gal musíme jít. Až z nás jeden zůstane v klínu hor já ať to jsem a ne Doney Gal ať sníh či déšť padá tmou já a můj Doney Gal nesmíme snít stále dál cestou svou já a můj Doney Gal musíme jít.