Proto a proč (Zich Karel)

Přiznávám, že nevím nic a stokrát nic je dost kam vedou nájezdy od dálnic a kde jsem vzácný host kde najdu správné rozcestí jak poznám superkýč koho si mám držet v sousedství a koho poslat pryč. A nemusím znát všechna proto a proč každé mínus, každé plus dostal jsem lístek na kolotoč a mám svůj vlastní vkus. Jeden úsměv není tak moc a stokrát moc je nic někdy vnímám nedělní noc a vyjdu do ulic cestou mi pár lásek připomíná že měl bych jednu mít musí být stálá a jediná pak u ní najdu klid. A nemusím znát všechna proto a proč každé mínus, každé plus dostal jsem lístek na kolotoč a mám svůj vlastní vkus. Neptám se roků, kolik chyb mám to někdo spočítá jsme přece grandi a nevadí nám jedna sklenka rozlitá můžu být ke všem netečný hrát všechno, co tu zpívá a nechci se tvářit jako neskutečný to si člověk neužívá. A nemusím znát všechna proto a proč každé mínus, každé plus dostal jsem lístek na kolotoč a mám svůj vlastní vkus.