Svět se hroutí sám (Zich Karel)

Jak se špína valí řekou voda nemá kudy plout tou jedovatou stokou plavem spolu Večer přikryjem se dekou pokud najdem čistý kout a ráno prázdnou loukou se vydáme dolů Tak přes den brodíme se bahnem kdy se těšíme na tu noc kdy navzájem si zahnem – ne ale moc to není technologický kolaps ne, ne, náš svět se hroutí sám A jak se slunce v kouři ztrácí zdá se, že jsme slepí dost když hledáme své nebe jenom tak pro radost tam nevede žádná cesta, jednu najdem mimo vesnic a města je nám fajn To není problém těch, co se hroutí ne, ne, náš svět je dál, náš svět je dál náš svět se hroutí sám