Zázemí (Zich Karel)

Času mívám příliš málo stále víc to proklínám príma léto se málem zdálo čím dál míň si vzpomínám mám pocit, že se to stává nejen s pískem ve dlaních možná, že tohle je sláva krutá po daních Chůzi k domovu stáčím obloukem stále kratším to je fakt až k zbláznění nejen vrásky nás mění díky pár fackám si vážím zázemí svýho zázemí Nejkrásnější okamžiky poztrácíš a nevíš jak obyčejné lidské štěstí je kukátkem na zázrak mám pocit, že se to stává nejen s vodou ve dlaních možná, i tohle je ta pravá sláva krutá po daních Chůzi k domovu stáčím obloukem stále kratším to je fakt až k zbláznění nejen vrásky nás mění díky pár fackám si vážím zázemí Díky vám mě baví svět nespasí ho svazky prázdných vět trocha srandy váží víc než kolik splínů na ruce každý nemá prstů pět přesto víc užije zdejších let možná víc, než ten kdo je bourák ale bojí se stínů k tomu každý dojde si sám. Svou chůzi k domovu stáčím obloukem stále kratším to je fakt až k zbláznění nejen vrásky nás mění díky pár fackám si vážím zázemí svýho zázemí