Husita (Nohavica Jaromír)

D A 1. [: Pásával jsem koně u nás ve dvoře, D A ale už je nepasu, :] Hmi A D G chudák, ten je dole, a pán nahoře, D A Hmi G D A D všeho jenom do času, jó, všeho jenom do času. 2. [: Máma ušila mi režnou kytlici, padla mi jak ulitá, :] táta vytáh' ze stodoly sudlici: teď jseš, chlapče, husita, jó, teď jseš, chlapče, husita. D A D Hmi Emi A7 D A7(-) R: [: Hejtman volá:"Do zbraně, bijte pány, hr na ně!" :] Hmi Emi A7 D Hmi Emi A7 D a mně srdce buší, lásce dal jsem duši, jen ať s námi zůstane. 3. [: U města Tachova stojí křižáci, leskne se jim brnění, :] sudlice je těžká, já se potácím, dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není. 4. [: Tolik krásnejch holek chodí po světě, já žádnou neměl pro sebe, :] tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě, čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe. R: 5. [: Na vozové hradbě stojí Marie, mává na mě zdaleka, :] křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje, ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká. 6. [: Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř, řekla:"To se nedělá," :] když mě nezabijou, to mi, holka, věř, budeš moje docela, jó, budeš moje docela. R: 7. [: Už se na nás ženou křižáci smělí, zlaté kříže na krku, :] jen co uslyšeli, jak jsme zapěli, zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku. 8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Anglie, v trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Itálie, tam v tý trávě zítra budeme se mít já a moje Marie, jó, ať miluje, kdo žije, jó, ať žije historie!