Kosatá a Zubatá (Nohavica Jaromír)

Ami Dmi E7 Ami 1. Nevím už vážně, kde to bylo, kam jsem to vlastně zašel, Dmi E7 Ami v ulici světlo nesvítilo, noc měla černý kašel, Dmi E7 Ami a v té tmě, horší nežli v pytli, v kterém se topí koťata, Dmi E7 Ami mě náhle kolem krku chytly dvě holky - Kosatá a Zubatá. 2. Proč prý jste, pane, tolik smuten, co když vám srdce pukne, smály se jako pominuté a kasaly si sukně, každá mě z jedný strany rafla, měly v tom jistě praxi, že prý si spolu vyjdem na flám, a už volaly taxi. 3. Všecky ty knajpy, kde jsme byli, mi vypadly už z paměti, když z poslední nás vyhodili, tak bylo nějak po třetí, bydlely až na kraji města a postel měly s nebesy, řek' jsem jim: kdybych ráno nevstal, tak ať se teda neděsí. 4. Jedna se ke mně vmáčkla zleva, no, a ta druhá zprava, že ať si pospím, jim to neva, jen blbej ráno vstává, jak jsem se vzbudil, nemám páru, rolety byly dole, na zemi zbytky kaviáru a plno vodky kolem. 5. Cítil jsem divnou bolest v hrudi, jak bych měl ránu sečnou a ve hlavě mi tikal budík natažený na nekonečno a tikal tik-tak na dvě doby jak ministranti v kostele, v kuchyni někdo myl nádobí, a tak mi začla neděle.