Špatná pověst (Dědeček Jiří)

Ami H7 E7 Ami 1. At uz chci anebo nechci, nemam dobrou povest ve vsi, H7 E7 Ami at jsem, kde jsem, kazdej kouka, maj' me za divnyho brouka, F E ja jim prece ublizovat nebudu, F E H7 E Ami ja klopytam stezkou svyho osudu, (Ami) F E Ami [: ale dobri lide tezce snasej' osamely pesce, :] F Ami E Ami pomlouvaj' me dennodenne, mimo nemy, prirozene. 2. Je tu kveten, statni svatky, ale ja se drzim zpatky, voknem slysim bresknou trubku, ale ja si radsi schrupnu, ja jim prece ublizovat nebudu, v pruvodu bych delal jenom vostudu, [: ale dobri lide tezce snasej' osamely pesce, :] vsichni hrozi smerem ke mne, bezruky ne, samozrejme. 3. Kdyz vidim, jak zenou chlapka, kterej na trhu krad' jabka, davu pod nohy v tu ranu kladu slupky vod bananu, ja jim prece ublizovat nebudu, kdyz necham jit ubohyho pobudu, [: ale dobri lide tezce snasej' osamely pesce, :] uz se vztekle riti ke mne, mimo chromy, samozrejme. 4. Nemusim bejt jasnovidnej, abych znal svuj osud bidnej, jen co najdou vhodnou snuru, vytahnou me za krk vzhuru, ackoliv jim ublizovat nebudu, jen tou jejich cestou s nima nepudu, [: ale dobri lide tezce snasej' osamely pesce, :] s popravou si prijdou na svy, mimo slepy, to je jasny.