Večer křupavých srdíček (Redl Vlasta)

D D9 H7 1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky, Emi Gmi A4sus A musel jsem se zasmát tomu, co má být dál, D D9 H7 ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka Emi A4sus A D mi prozradily, že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál. G C D R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc, G C D k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host, G Cmaj7 Cmi tak to má být, když tma nad městem převezme moc Hmi Emi7 Ami D G a chce se žít, žít víc než jen dost. 2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák, dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát, a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo, a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád. R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát, to není fér, hrát podle vlastních pravidel, to není fér, chtít jít, když je čas spát a chce se létat, létat i bez křídel. 3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička, hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul, a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul. R1: