Buď dál jen můj (Gunčíková Gabriela)

Dřív než sen si z tváře smyla svůj první stín. Stál si blíž a já chtěla se bát jen vlastních vin. Půlnoc míjí bílý den a tvůj hlas tu zní. Znám ten žár co spálí sen, když vím že teď si s ní, když vím že teď si s ní... Ref: Já ti volám, buď dál jen můj.. Když právě teď chceš její dlaň hřát.. Buď dál jen můj.. Když právě s ní chceš o štěstí hrát.. Buď dál jen můj.. Když vím že snídáš z její kůže, můžeš jíst a nemít hlad.. Buď můj i když jinou máš rád... Záříš když mi můžeš říct, že jen s ní chceš být. Nejsem zdá se pro tebe víc než známá, než jen hloupý stín. ... hmmm.. to já už dávno vím... Ref: Já ti volám, buď dál jen můj.. Když právě teď chceš její dlaň hřát.. Buď dál jen můj.. Když právě s ní chceš o štěstí hrát.. Buď dál jen můj.. Když vím že snídáš z její kůže, můžeš jíst a nemít hlad.. Buď můj i když jinou máš rád... Na těle cítím chlad a duši snad zní napořááád... Ref: Já ti volám, buď dál jen můj.. Když právě teď chceš její dlaň hřát.. Buď dál jen můj.. Když právě s ní chceš o štěstí hrát.. Buď dál jen můj.. Když vím že snídáš z její kůže, můžeš jíst a nemít hlad.. Buď můj i když jinou máš rád...