Lichá (Bezefšeho)

Noc bez měsíce slepá s deštem prišel chlad den za dveřmi už klepá je přítel nebo had jen já tu sedím lichá a černou barvím svět v samotě ctyř stěn cítím zem se chvět. Na retízku Panna srdce cistý jak sníh potkávám ho zrána v ocích smutný smích, je to moje voda živá co me krísí každý den žádná fronta promenlivá - vezmu boty a jdu ven. Muž v cerném jde poli a já za ním spechám, za mnou kácí se stvoly a já to tak nechám, slova od sazí krídel havraních, jsem Tvá vlocka - už aby padal sníh.