Krejčovská panna (Bokomara)

D D/C G/H 1. Marie umí tolik zvláštních slov: C G/H D gabardén, fiží, průramek, D/C G/H a koukám na ni přes okenní sklo, C A D dveře jsou věčně na zámek, C G D rozmlouvá se šicím strojem, C G D když šije šaty pro jiné, D/C G/H v ateliéru nad pokojem C A D schází se Paříž s Londýnem. C G D C G D R: Večer si rozsvítí lampion, pustí si ohraný valčík, C G D C G D krejčovské panně se ukloní, [: a potom naboso tančí. :] 2. Marie umí tolik zvláštních vět: ten dekolt, madam, hlouběji, tady vám, prosím, aplikuji květ, kosatec značí naději, vyzkouší si cizí šaty a tančí mezi zrcadly, má něžně růžové šaty a hrudníček propadlý. 3. Marie umí tolik zvláštně žít, tichá jak výhled do dvora, přistřihnout, srovnat, potom zapošít, nůžky, cit, nit pokora, v těch šatech ženy se líbí a inspirují básníky, jenom ji nikdo nepolíbí, má v ústech věčně špendlíky. R: