Samota (Bokomara)

Ami Dmi7 G C C/H 1. Samota - holka vyzáblá, samota v černém sametu, Ami Dmi F D#dim E a tak pěknýho hřebce má, a vlasy - včely v rozletu. 2. Samota - holka hladová, do pouště míří pramínky, a navždy bude taková, vysaje ze mě vzpomínky. Ami Dmi7 G C C/H R: Tak, vítej, vítej, samoto u prostřenýho stolu, Ami Dmi E pole je mákem oseto, pojď, pobudeme spolu. 3. Samota - panna z nezbytí, samota - něžná pomněnka, vplétá své prsty do kvítí, půjčuje oči smuténkám. 4. Samota značky "napořád", samota jídla beze slov, je přesná jako jízdní řád, poslední dcera starých vdov. R: 5. Samota - něžný oblázek, samota - kámen bez citu, půjčte jí křídla otázek, a ztratí se vám v blankytu. 6. Každý má tu svou samotu, jak by ne, jednu mám já a jednu ty, a až nám ten svět pomine, sejdou se naše samoty. R: Rec: Tak pojď, budem spolu ...