Nezapomínejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří (Písničky z pohádek)

Byla by to svízel, kdyby ten hoch nepoh' v nouzi největší, pomohl a zmizel, a dlužník princ, jak se pric za to odvděčí. Bez něho bychom tam v tom zkysli a mě jedno teď jen táhne myslí. R: Nezapomínejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří. Přijmeš pomoc, když se potíš, ale s pamětí pak míváš potíž. R: Vždy jsem věřil očím a tenhle kluk ochočil si mě pohledem, na koníčka skočím a spolu k nám, domů k nám, chlapce přivedem. On do života slunce vnes' mi a tak za dlužníky nás mít nesmí R: Všichni budem štastni, Běla a já se zas blíž k sobě přivynem, jako by byl vlastní, budeme s tím klukem žít jako se synem. A co Magdaléna, krásná Madlén? Bude v zámku dělat šéfku pradlen. R: Každá pomoc v nouzi těší, ale oplácet ji bývá těžší. R2: Neváhejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří Na tom jednom se nejspíš shodnem, kdo nám bodnul, tomu rovněž bodnem. R2: Nikdy ... R2: