Líné nohy nebolí (CHOR§)

D E G D Míval jsem svůj malej dům, kterej se mi ztratil v dáli. Dnes se mi zdá jak se tam zase válim. D E G D Měl krásné vlhké stěny které vláhu maj. To byl pro mě vždy vysněný ráj. D E G D Avšak dneska už nestojí z něho ani jeden trám. V tom domě jsem ja byl svůj vlastní pán. D E G D Nikdo mě tam neříkal co mám právě dělat.Mohl jsem tam nadávat a po stropě i běhat. Ref1: D A G D Jenže co s toho ted´ mám když už nestojí proto jdu rovnou za mým nosem. D A G D Jenže co s toho ted´ mám když už tu není malý, teplý kutloch, můj domek 2. Vápno ze zdí práší se do dalekého okolí. Z trosek domu vyčnívají malínké plamínky. Moje Rána na duši se stále nehojí. Když vzpomenu si na ty obecní podmínky. Mohl jsem pracovat a do světa i jít. Jenže mě se vůbec nechtělo přestat v domě snít. Avšak v dnešní době není nic zadarmo.Můžu klidně nadávat, všechno jen nadarm Ref2: Jenže já jsem lína kůže která nic nezmůže proto vyhejbám se práci vždy a všude Jenže já jsem líná kůže která pracovat nemůže proto nepracuji nikde a nikdy. 3. A tak chodím světem bez vlastního bidla.Kde pod mostem mám kousek ztraceného mýdla. Kterým myju se každej večer než jdu spát. Prostě jsem nic jiného než další statní chudák. Holt jsem na tom stejně jako každej pátej občan kterýmu nabídli nabídku až tam kde Mohl klidně pracovat a do světa i jít jenže nám se vůbec nechtělo přestat v domě snít.