Po stupních pyramid (Lešner Jeroným)

Znáš mě už několik let znáš moji radost i žal na tváři poznáš mi hned kdy jsem svou náladu hrál víš, jak mě rozbolel svět a jak jsem ti utíkal pryč zůstalas´ vždy na dohled a včas mi podala klíč Víš, sto šestatřicet metrů je v vrcholu pyramid nejtěžší úsek pak nahoře po hladké ploše zbytečné pohledy dolů mohou tě oslabit čeká tě dlouhá pouť přes moře a budeš jak Moše Čas plyne a my plujem s ním rok s rokem každý se mění i když dnes cokoli smím náhle čas na nic už není Promiň mi můj věčný spěch že nechci se ničeho vzdát Že jen když mi dochází dech si vzpomenu, že tě mám rád víš, já přelezl ploty a stoupal úbočím pyramid na každém stupni si v kleče rozedřel lokty chtěl jsem být na špičce první a bál jsem se zastavit a smysl života nalezl v dobytí hrobky Až skončí ten zvláštní rej co se mi u hlavy točí dvě André v zásobě měj a zmizíme všem lidem z očí Ta chvíle je možná už teď zas můžu dýchat a žít Za těch pár posledních let dlužím se ti omluvit