Májové touhy (Načas)

Když v májovém slunci zamrzlé touhy roztají chtěla by blízko na dosah touze tvé stát ač láskou hoří v tvém srdci maliny nezrají pevná zem pod nohou led co začíná tát Slunce jež blýská se v čepeli nože se odráží a ostří proniká srdcem a vytéká láva vlak co ji vezl nenašel to správné nádraží v doteku pohledu zkrocená je šelma dravá RF: Proč ruka krátká a pět prstů k chycení nestačí kluzký jak úhoř se vysmekáš z hladové dlaně ač hlady klopýtáš toužíš po kořisti jinačí a myška uniká pohledům lovící saně Proč smutek v očích tak věrně tvé myšlenky provází ač smíchem uhasí pláč co štěstí ti skýtá za kliku bere věří že pancířem prorazí zkusit to musí ač ví že odejde zbitá Co nutí blázny rukama máchat a chtít se vznést polapit ptáčka který jim v oblacích mizí stojí na rozcestí dlážděných silnic a špatných cest kus tvého srdce by měnila za zlato ryzí